ZŠ a MŠ: Zaměřeno na děti s potenciálem
Nadané dítě nemusí být premiant. Může to být dívka či chlapec, kteří se hodně ptají, rychle se nudí, přemýšlejí jinak nebo brzy ztrácejí motivaci.
Právě proto na Frýdlantsku v uplynulém školním roce pokračovala podpora zaměřená na rozpoznávání a rozvoj dětského potenciálu.
Díky projektu MAP Frýdlantsko mohou školy využívat konzultace, pozorování ve výuce, metodickou podporu i vzdělávání pro sborovny. Podpora probíhá přímo ve školách, s minimální administrativní zátěží. Konzultantka vyvážené inkluze a mentorka škol Mgr. Eva Dušková, DiS. přijíždí do tříd, sleduje práci dětí, komunikaci, atmosféru, možnosti zapojení
i to, kde se může objevovat vyšší potenciál. K dispozici je také pro konzultace s pedagogickými pracovníky, s vedením škol a rodiči.
V uplynulém školním roce probíhala podpora v několika mateřských a základních školách
v regionu. Ve třídách se sledovalo, co dětem pomáhá při učení, kdy se zapojují, jak reagují na výzvy, jak zvládají spolupráci, chybu, samostatnost nebo pohyb v hodině. Výstupem nejsou obecné poučky, ale konkrétní doporučení pro danou třídu: jak pracovat s rychlejšími dětmi, jak připravit obohacující úlohy, jak zapojit pomůcky, jak vést děti k vysvětlování vlastních postupů nebo jak nastavit bezpečnější a klidnější prostředí.

Co všechno je ve třídách vidět?
Konkrétní situace z pozorování ukazují, jak různě se může potenciál projevovat. V jedné třídě dítě při běžném zadání v matematice spontánně vytvořilo příklad výrazně vyšší úrovně. Jiné zase místo jednoduchého příkladu začalo pracovat s posloupností. V další skupině se ukázalo, že někteří žáci zvládnou běžnou práci velmi rychle a samostatně, ale potřebují další výzvu, například logické úlohy, úlohy s více řešeními nebo možnost vytvořit vlastní příklad
a vysvětlit postup ostatním.
Jindy je vidět, že někteří působí tiše, odpojeně nebo nesoustředěně, ale při tématech, která je zajímají, se aktivují - často to byl vesmír, lidské tělo, šachy, technika. U jednoho dítěte bylo patrné, že při práci na papíře pozornost ztrácí, ale jakmile se činnost změnila na práci
s pomůckami nebo povídání, velmi rychle se zapojilo a dokázalo pozornost udržet.

V tomto případě proto zaznělo doporučení využívat bezpečné manipulační pomůcky, zapojovat ruce, pracovat s kartičkami, kostkami nebo pomůckami v matematice a prvouce.
U části dětí se také doporučovalo sledovat, co předchází rušení: nuda, čekání, nejasné zadání, potřeba pohybu nebo potřeba být viděn?
Velkým tématem byla i komunikace ve třídě. Některé děti hodně komentují, vstupují do výuky a potřebují sdílet, co si myslí. Ideální je převést jejich aktivitu do řízené komunikace: nechat je vysvětlovat postupy, převyprávět text, říct, co o tématu vědí, nebo představit ostatním vlastní řešení. V jedné hodině se například osvědčila otázka "Jakou taktiku jste použili?", která děti vedla k přemýšlení o vlastním postupu a k bezpečnému sdílení strategií.
Přínos pro dospělé - učitele a rodiče
Díky návštěvě v hodině dostávají konkrétní cílenou zpětnou vazbu, inspiraci do výuky a praktické tipy, které mohou zkoušet hned: například úlohy s více řešeními, logické "pastičky", práci s časem, sebereflexi na konci hodiny, pozitivně formulovaná pravidla nebo klidnější režim přestávek s hrami, knihami, stavebnicemi a časopisy. I zdánlivé drobnosti mohou mít velký dopad: když děti vědí, co je čeká, mají možnost pracovat různými způsoby a cítí, že chyba není selhání, ale součást učení.
Součástí podpory projektu jsou také konzultace pro rodiče. Ty pomáhají lépe porozumět dítěti, jeho silným stránkám, potřebám i tomu, co se může skrývat za obtížemi ve škole. Někdy totiž nejde o lenost, zlobení nebo nezájem, ale o nudu, nepřiměřenou zátěž, citlivost, potřebu pohybu nebo nerovnoměrný vývoj.

Sdílení a propojování dává smysl
Podpora nadaných na Frýdlantsku pokračuje i v nadcházejícím školním roce, stejně tak proběhne další setkávání v komornější skupině.
V květnu proběhlo setkání Fakta a mýty o nadaných dětech, které otevřelo téma nejčastějších omylů kolem nadání. Jedním z hlavních sdělení bylo, že výkon a potenciál nejsou totéž. Vysoký potenciál se může skrývat i za podvýkonem, demotivací nebo chováním, které dospělí na první pohled nečtou jako nadání.
Na tuto práci naváže další setkání skupinová konzultace pro pedagogy a odbornou veřejnost s ukázkou funkčních příkladů dobré praxe z jiných škol:
Jak podpořit nadané děti ve škole
16. září 2026, 15:30–17:00
MAS Frýdlantsko, ČSA 413, Frýdlant
lektorka: Mgr. Eva Dušková, DiS.
